Dokumenty

Jsou veřejné vysoké školy v krizi?

Jsou veřejné vysoké školy v krizi?

Po roce 1989 došlo v České republice, podobně jako v zemích EU v 60.letech, k prudké expanzi terciárního vzdělávání:

Instituce, poskytující terciární vzdělání:

Veřejné vysoké školy

Státní vysoké školy

Soukromé vysoké školy

Vyšší odborné školy

Veřejné vysoké školy (dále VVŠ) se na nabídce terciárního vzdělávání podílejí 84 %.

Počet studentů VVŠ výrazně vzrostl při pomalém nárůstu pracovníků těchto škol:

VVŠ se vedle vypořádání s kvantitativním nárůstem s různým úspěchem vyrovnávají s těmito kvalitativními ukazateli:

· zavedení studijních programů jako ucelené formy studia (bakalářské, magisterské, doktorské)

· vznik nových studijních programů

· postupné zavádění dvouetapového magisterského studia

· preference bakalářských studijních programů

· zajištění prostupnosti a kompatibility vzdělání v rámci EU

· mobilita učitelů a studentů především v rámci EU

· provázání výuky a tvůrčí činnosti

Závěry:

Nebývalý nárůst kapacity VVŠ byl zajištěn především zvýšením jejich výkonu bez náležité finanční podpory státu. Tato skutečnost se neblaze podepisuje na současném stavu VVŠ.

Splnění uvedených kvalitativních požadavků je nezbytné pro zařazení českých VVŠ do evropského kontextu a zajištění konkurenceschopnosti nejkvalifikovanější pracovní síly v rámci EU.

VVŠ nejsou připraveny na vstup do prostředí EU jako rovnoprávný partner.

Politická representace ČR proklamativně zdůrazňuje význam vzdělání a čas od času vyhlašuje podporu terciárního vzdělání za svoji prioritu.

Jaký je současný stav:

Státní podpora vysokým školám je zhruba poloviční ve srovnání se státy EU:

V současnosti je podpora ze státního rozpočtu (kap. 333) rozhodujícím zdrojem rozpočtu VVŠ.

Prakticky 80% této dotace je určeno přímo na podporu vzdělávací činnosti VVŠ.

Rozdělování převážné části dotace na základě stávajícího pojetí tvorby normativních kritérií stimuluje zejména kvantitativní rozvoj veřejných vysokých škol. Objem prostředků je určován možnostmi státního rozpočtu bez ohledu na skutečnou cenu vzdělávání. Důsledkem je podpora extenzivního rozvoje VVŠ – v některých případech na úkor kvality vzdělávacího procesu (růst kvantity za každou cenu). Zhoršuje se sociální status, věková a kvalifikační struktura učitelů VVŠ díky chronickému nedostatku prostředků na provoz včetně mezd. Mzdy dnes představují více než 75% nákladů VVŠ.

Učitelský sbor nebezpečně stárne:

Vztah mezd učitelů veřejných vysokých škol k průměrné mzdě v ČR:

K dalším problémům VVŠ, zaviněných podfinancováním,  patří: chybějí prostředky na rozvoj (některým VVŠ dokonce na běžný provoz), na nutnou mobilitu, ale i na zaplacení nových odborníků pro pedagogické projekty (studijní programy). Prohlubuje se zaostávání za zahraničními partnery v moderních technologiích (knihovny, výpočetní technika, technologie pro laboratoře – placeno vesměs ve světových cenách).

Závěry:

Skončila etapa kvantitativního rozvoje VVŠ, ze kterého tyto vycházejí ve stavu kritického vnitřního zadlužení.

S přihlédnutím ke zvýšení výkonů VVŠ a k pomalému růstu dotací je současný reálný odhad vnitřního dluhu veřejných vysokých škol 15 miliard Kč.

VVŠ s tímto vnitřním dluhem a současně bez nastartování radikální reformy, která by jejich vývoj ekonomicky stimulovala od kvantity (počet studentů) ke kvalitě a diferenciaci, nejsou připraveny reálně splnit evropské standardy a podílet se jim odpovídajícím způsobem na začlenění ČR do EU.

Reakce reprezentací VVŠ a MŠMT na současný stav:

Stávající vedení MŠMT (podrobně viz www.msmt.cz) vypracovalo spolu s representacemi VVŠ (Česká konference rektorů, Rada vysokých škol) návrh na smysluplnou kvalitativní reformu VVŠ a předložilo jej vládě ČR. Návrh má plnou podporu Vysokoškolského odborového svazu.

Návrh směřuje k zásadní reformě vysokých škol, zaměřené na zvýšení kvality vzdělání, rozvoj tvůrčí činnosti škol, diferenciaci škol a jejich plné zapojení do evropského prostoru.

Reforma VVŠ využívá nového systému financování jako nepřímého nástroje řízení škol na základě dlouhodobého záměru rozvoje vysokého školství a aktualizovaných záměrů škol.

Vládě předložený návrh reformy financování VVŠ předpokládá jednorázovou startovní dotaci ve výši 5,2 miliardy Kč.

Jednorázová dotace má vyřešit nejvážnější problémy vzdělávací činnosti škol a ekonomicky zajistit náběh reformy věcné (podle MŠMT):

Současný stav:

Vláda ČR projednala návrh reformy, ale místo zdůvodněných a potřebných prostředků ve výši 5,2 mld. Kč navrhla úpravu rozpočtu VVŠ ve výši pouze 1,7 mld. Kč.

Tato částka znamená pouze částečnou eliminaci důsledků dlouhodobého podfinancování VVŠ a v žádném případě neumožňuje zahájení smysluplné reformy.

Převzato ze stránek Vysokoškolského odborového svazu (http://vos.cmkos.cz/Texty/financovani.htm).

Poslední aktualizace: 29. března 2004 7:00 | Návrhy a připomínky:

Váš prohlížeč nepodporuje JavaScript. Pro plnohodnotné prohlížení těchto stránek doporučujeme aktivovat tuto funkci nebo instalaci prohlížeče podporujícího tuto moderní technologii.

ib net